čeština
Deutsch
English
Ralsko - Roll




Kuřívody - Hühnerwasser

Kuřívody vznikly královským založením nezi lety 1264/78 jako jeden z pokusů Přemysla Otakara II. založit královské město na kolonizovaném bezdězském panství. Předpokládaným lokátorem byl Hertvík z Kravař. Podle 1. zmínky, která pochází z roku 1279, kdy na blízkém Bezdězu byla držena královna (vdova po králi Přemyslu Otakaru II.) Kunhuta se synem Václavem, víme, že královna si vyprosila návštevu kostela sv. Jiří ve Vristadu (Freistadt). Je jasné, že město tedy muselo být založeno již před tímto datem. Jméno Freistadt (lat. Libera civitas - Svobodné město) zhruba po sto letech mizí a od 15. století se používá již český název Kuřívody. V 17. století se začíná užívat souběžně přeložený název do němčiny Hühnerwasser. Původ názvu je patrně odvozen od místní zeměpisné situace. Okolí je prakticky bez vodních toků, původní význam je ted "nepatrné vody", kolem nichž se sdružovaly kury (slepice). Ze všech církevních staveb zůstal v Kuřívodech zachován do dnešních dob pouze kostel. Jeho jádrem je raně gotická stavba, později často upravovaná a rozšířená věž. Z vnitřního zařízení se zachoval hlavní oltář, přenesený v 50. letech do kostela ve Struhách u Všejan na mladoboleslavsku a také kamenná křtitelnice, kterou dnes najdeme ve farním kostele v Bělé pod Bezdězem "Povýšení svatého Kříže". V bělském kostele byly uloženy také čtyři obrazy evangelistů a velký dřevěný kříž. Ostatní zařízení tohoto kostela v Kuřívodech bylo zničeno. 11. října roku 1778 na kuřívodském zámku přenocoval císař Josef II: na své inspekční cestě z Českého Dubu do Holan. V roce 1866 zámek sloužil jako lazaret pro zraněné vojáky v Prusko-rakouské válce. 26. června roku 1866 začaly okolo Kuřívod na říšské silnici na Mnichovo Hradiště rozhodující a lidsky značně ztrátové boje. V řadách Rakušanů padlo 13 důstojníků a 264 mužů, na straně Prušáků padli 4 důstojníci a 56 mužů. Tito odpočívají na vojenském hřbitově v Kuřívodech, v hrobech kolem silnice a v lese do Mnichova Hradiště. Poštovní stanice v Kuřívodech byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868. V roce 1904 zde byla zřízena také samostatná telefonní linka a telegrafická stanice. Přes Kuřívody vedla již v 16. století poštovní cesta ze Žitavy do Prahy. Jak dokládá Chitilův místopis v roce 1921 město mělo 213 domů a 924 obyvatel. Jejich etnické složení bylo 32 Čechů a 891 Němců. Jeden obyvatel byl nezjišťované národnosti. V místě byla římsko-katolická fara, četnická stanice, autobusová stanice, pošta, telefon, telegraf, železniční stanice byla vzdálena 10,5 km v Mimoni.

Tvrz

Původní tvrz, renezančně přestavěnou na zámek, můžeme vidět dodnes nedaleko hlavní silnice na Mimoň. Ani takřka úplný seznam jejích majitelů nám však nepomůže ve stanovení přesnější datace jejího vzniku. Odborníci předpokládají, že vznikla až mnohem později po založení města. Patrně až v držení pánů Berků v Dubé, kdy okolní zboží získalo na významu.

Záhvožďánská obchodní stezka

Od Bezdězu na Kuřívody vedla obchodní stezka, pokračovala k Mimoni, kde byl brod přes řeku Ploučnici. Pak pokračovala na Stráž pod Ralskem a přes Dubnici běžela k Jablonnému v Podještědí, Rynoltice (kolem slavné České Brány), údolím Bílého potoka k Žitavě. Od časů Karla IV. vedla od Jablonného na Petrovice kolem celního hradu Karlsfried.

zdroj:
Petr Matoušek
Bývalý vojenský prostor Ralsko, Obce živé i zaniklé


mapa

mapa - zámek

[All rights reserved. © Ralsko-Roll 2005 Designed by Tomáš Drahokoupil]